Poznámky k článku pana Ratha „Ke změně územního plánu“

Pan Rath se v Hostivickém měsíčníku opět vyslovil pro zástavbu Břve. Opět mi to nedalo a musel jsem okomentovat některé jeho výroky.

  • Pole v okolí Břvů nejsou z biologického hlediska téměř bezcenná. Naopak jde většinou o půdu zařazenou do první bonitní třídy. Je to tedy nejlepší půda, kterou vůbec máme.
  • Extenzivní pěstování řepky olejné je důsledkem zavedení povinného procenta biopaliv v pohonných hmotách a dotací, které z toho plynou. V květnu 2007 pro zavedení hlasoval v Poslanecké sněmovně i pan Rath. (Při hlasováních o navýšení procenta biopaliv a o daňovém zvýhodnění biopaliv nebyl přítomen.)
  • Zastavěním okolí Břevského rybníka se problém řepky nevyřeší, jen odsune za humna nové výstavby. Řepka už neporoste za rybníkem a za lesem, ale hned za zahradou.
  • Nízká hustota zástavby není měřítkem kvality. Domy více vzdálené od sebe musejí být obslouženy delšími ulicemi a delšími trasami technické infrastruktury. Méně nových obyvatel znamená menší příjmy do městské kasy. Město si musí dobře spočítat efektivní poměr počtu obyvatel k rozlehlosti infrastruktury, kterou bude v budoucnu udržovat.
  • Veřejné vybavení pro tak rozsáhlý rozvoj (cca 10 x velikost dnešní Břve, viz obr. 1) bude muset být stejné jako pro malé město, včetně školy, komunitního centra, několika školek, náměstí atd. Město musí mít zásadní vliv na kapacitu a podobu veškerého veřejného vybavení, ulic a náměstí. A to v jakékoli nové zástavbě.
  • Návrší západně za litovickou tvrzí není přirozený biotop od poloviny 13. století. Okolí sídel byla z obranných důvodů vždy vymýcena. Ještě kolem roku 2000 zde byl celkem prostupný sad, i když už asi neudržovaný. To, co autor článku považuje za přirozený biotop, se v odborné literatuře nazývá džunglizace krajiny. Tedy zanedbání údržby kulturní krajiny v takové míře, že zarůstá neprostupnými dřevinami (viz obr. 2 a 3). Předpokládám, že přirozeným biotopem není míněna rozsáhlá skládková činnost místních obyvatel 😉
  • Návrší za tvrzí přiléhá ze dvou stran ke stávající zástavbě a jde tak o přirozený směr rozvoje města. Jak velký kontrast k autorem protěžované zástavbě Břví, která se stávající zástavby sotva dotkne!
  • Velkým problémem pro kvalitní začlenění návrší za tvrzí do městského organismu bude neprostupnost výstavby Central Groupu. Z pěti ulic, které z dnešní vilové zástavby míří do ulice Za Tvrzí je propojená pouze jedna, zbylé čtyři (!) jsou slepé.
  • Zelený prstenec okolo města je dobrá myšlenka. Pokud by se dokonce stal okružním parkem s rekreačními a sportovními prvky, mohl by nahradit měřítkově neadekvátní sportovní centrum, které se chystá na Břvích. Park by sloužil všem Hostivičanům, měli by k němu podobně blízko.
  • Především by ale takový zelený pás stanovil jasné hranice rozšiřování města. A možná vyvstane otázka, proč zakládat na Břvích nový zelený pás, když už tam kvalitní stávající je.

Tomáš Koňařík

 

 

Leave a Comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..