Reakce na článek Změna ÚP od Dr. Ratha

V posledním čísle Měsíčníku vyšel na str. 24 článek Dr. Ratha o změnách územního plánu v Hostivici. Sepsal jsem reakci, která by měla vyjít v zářijovém čísle:

 

Nedá mi to nereagovat na článek uveřejněný v minulém čísle Měsíčníku. Protože nelze text přímo porovnávat, uvedu vždy citaci z článku a následně svoji reakci.

Volené orgány jsou vystaveny (…) nezájmu většiny obyvatel, kteří se probudí, až když je pozdě (…) [odst. 2].

Jedná se o běžné klišé, že se občané nezajímají, ale jde o naprosto chybný předpoklad. Zájem o dění v Hostivici má nepochybně výrazně nadpoloviční část obyvatel. Už jen kvůli tomu, že tu bydlí. Na druhou stranu je výjimečné, že by se většina obyvatel aktivně zapojovala do dění obce; při šesti a půl tisících dospělých obyvatel je to i dost těžko představitelné. Jde spíš o dlouhodobý problém komunikace vedení města s občany. Zákon stanovuje minimální hranici způsobu informování občanů, ne jedinou. Jak kvalitně zapojí město občany do rozhodování o městských záležitostech závisí významnou měrou na kreativitě radnice.

Hostivice, díky blízkosti Prahy, neměla a nebude mít problémy se zaměstnaností [odst. 4].

To není pravda. Podle sčítání lidu 2011 vyjíždělo denně z Hostivice za prací cca 40 % pracujících. Podle mých pozorování je to dokonce o dost více. A to generuje nejen dopravu, ale především odliv lidí z města během dne. Tím se tady daří hůř restauracím a obchodníkům, tím se lidé méně zajímají, co se děje v Hostivici. Zajištění více kvalitních pracovních míst pro kvalifikované pracovníky by mělo být prioritou města, aby se z něj nestávala noclehárna na periferii velkoměsta. A souhlasím s tím, že haly logistických společností takovéto pracovní příležitosti moc neposkytují.

(…) některé zásadní chyby z minulosti – příliš rozlehlá průmyslová zóna [odst. 5].

Souhlasím, zvlášť když uvážím, že zatím postavené haly jsou jen malým střípkem toho, co umožňuje halami zastavět platný územní plán. I když to z pohledu Hostivice tak vypadat nemusí, z regionálního hlediska jsou podobné aktivity v těchto místech víc než logické. Jedná se o jedinou průmyslovou zónu na západním perimetru Prahy v přímém sousedství tří dálnic D5, D6, D7 a Pražského okruhu a navíc těsně u letiště. Kde jinde už by měla podobná zóna vzniknout? Problém vidím spíš v absenci zastavovacího plánu, který se pro průmyslové zóny běžně dělá, a především ve způsobu využití. Hostivici by určitě víc slušela zóna zaměřená na vědu a výzkum (R&D) než na logistiku (viz předchozí odstavec). A ještě jedna provokativní poznámka – kdyby se zóna nenacházela podél hlavní příjezdové cesty z Prahy do Hostivice, ale až za dálnicí D6, málokomu by vadila, i kdyby byla trojnásobně veliká.

Požadavek na zelené střechy, (…) zakrytí bočních stěn zelení, (…). Tyto věci mohou být součástí územního regulativu [odst. 5].

Nemohou. Jedná se o podrobnost, která územnímu plánu nepřísluší a první soud by ji z plánu vyškrtl. Pro zajímavost, územní plán je v měřítku 1:5000, tj. 1 mm na mapě je 5 m ve skutečnosti. Jde o regulativy vhodné pro regulační plán, který je mnohem podrobnější a řeší jiné problémy než územní plán.

(…) za celkem zdařilý projekt považuji obě části vystavěné Central Groupem [odst. 6].

Jde o typickou sídelní kaši, jak ji ve své knize popisuje arch. Hnilička – bez hierarchizace ulic a veřejných prostranství, bez náznaku vybavenosti, s velice malou prostupností a s architekturou problematické kvality. Oproti pražské Ořechovce, která byla autorem článku zmíněna ve třetím odstavci jako zářný příklad, jde o hluboký propad. Marně bychom zde hledali náměstí, kulturní a obchodní centrum nebo vily od významných architektů. Jedním ze signálů dobré zástavby vždy je, že tam lidé z okolí rádi chodí na procházky. Hostivický Central Group to opravdu není.

Samostatným problémem zůstává území okolo Břve [odst. 8].

Je zajímavé, že dvě identické situace zamítnutí zástavby na Břvi, popsané v tomto odstavci, vyvolávají dvě úplně odlišné reakce. Jednou zástavbu odmítl autor článku (a bylo to dobré), podruhé pan Kučera (a vedlo to do pekla). Co to způsobilo nevím. Vím ale, že problém Břve je problém koncepce celého města Hostivice. Skrz hostivické rybníky jde směrem k Chýni jediná úniková cesta do přírody. Všude jinde je Hostivice obehnaná těžko překonatelnými bariérami – dálnice, železnice, letiště. Na druhou stranu je myslím patrné, že by fungování města prospělo smysluplné propojení Litovic a Břve západně od Litovického rybníka. V jakém rozsahu a v jaké formě, to by mělo být předmětem široké veřejné diskuse, jak odborné a politické, tak pochopitelně i občanské. Takto se ale k problému zatím nepostavil žádný investor ani žádné vedení města.

(O přestavbě Prexu) Nestačí definovat jen výšku budov, ale měl by být stanoven i typ střech – např. pokryté zelení, dále stanovit % plochy veřejné zeleně – zde nejméně 50 %, nutností jsou podzemní parkovací místa v počtu 2 na jeden byt (…) [odst 9].

Opět stejné nepochopení měřítka územního plánu (viz připomínka k odst. 5). Prex je ale specifický tím, že je v samém srdci Hostivice. Evropská tradice stavění měst zná především města kompaktní, která se postupně k okrajům rozvolňují. I centrum Hostivice by si zasloužilo adekvátní kompaktnost a městskou hustotu zástavby. Stejně jako požadavek na 50 % plochy veřejné zeleně se mi proto zdá být neadekvátní požadavek na dvě parkovací místa na byt. Pro byty v centrální části obce, která je už dnes výborně obsloužena veřejnou dopravou, není potřeba ani zdaleka tolik parkování jako pro rodinné domky na konci obce. Nicméně nastavit investorům správně parametry nové výstavby bude nepochybně kritické pro kvalitu celého projektu. A musí to udělat město. I v případě, že bude na návrh vypsána veřejná architektonická soutěž, o které se neoficiálně mluví.

Tomáš Koňařík

Leave a Comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..